Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný hrad Buchlov, vrchnostenské centrum někdejšího buchlovského panství. Hrad založený přibližně v polovině 13. století jako zeměpanský opěrný bod při východní hranici Moravy byl stavebně spojen s pozdně románskou stavební hutí velehradského kláštera. Rozvoj hradu pokračoval v gotickém stylu po celé 13. století a nezastavil se ani ve stoletích nadcházejících, kdy přešel jako zástava do šlechtického majetku; mocní páni z Cimburka například obohatili hradní areál o impozantní pozdně gotické sály s žebrovými klenbami. Buchlov přestal být oficiálně královským hradem v roce 1511, kdy jej získal Artleb z Boskovic. V rámci příbuzenských vztahů přešel hrad do majetku Zástřizlů, kteří hrad upravili v renesančním stylu. Z nových částí přibyl například rozsáhlý svatební sál Jiřího Zikmunda ze Zástřizl z roku 1602 či prostory, v nichž byla uložena vzácná knihovna z pozůstalosti ženevského učence Theodora Bézy. Za předposledních majitelů Petřvaldských došlo zejména na raně barokní fortifikaci a pozdější interiérové úpravy.

Během 19. století se majitelé s definitivní platností přestěhovali na pohodlnější zámek v Buchlovicích, nicméně hradu zůstala jeho vrchnostenská funkce, podtrhovaná umístěním rozsáhlých sbírek hrabat Berchtoldů. Přibližně od poloviny 19. století byl hrad péčí majitelů zpřístupněn veřejnosti, které jsou brány otevřeny dodnes. Do návštěvnického okruhu jsou zahrnuty gotické, renesanční a barokní místnosti s expozicí životního stylu majitelů hradu od 14. do 19. století; ze sbírek vyniká rozsáhlá kolekce středověkých deskových maleb, pozoruhodná barokní rodová galerie, zbrojnice, knihovna, přírodovědné sbírky cestovatelů a přírodovědců Leopolda a Bedřicha Berchtoldových či poněkud tajuplná egyptská mumie, umístěná v romanticky upravené místnosti, jež napodobuje interiér starověkého obřadního prostoru.

Web: www.hrad-buchlov.cz